|
|||
 |
Heslář |
||
Rada České televize
podle zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi,
v platném znění orgán, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu
činnosti ČT, kterou reprezentuje generální ředitel ČT. Rada
není součástí České televize a je na ČT finančně nezávislá, neboť
Česká televize je podle zákona povinna hradit její výdaje bez možnosti
zasahování. Rada vykonává kontrolu ČT způsobem uvedeným
v zákoně a je odpovědná Poslanecké sněmovně, jíž do 31. března
předkládá Výroční zprávu o činnosti ČT a do 31. srpna Výroční
zprávu o hospodaření ČT, obojí za předchozí kalendářní rok.
Původně měla rada devět členů volených Poslaneckou sněmovnou
(zpočátku ČNR) na stejné pětileté období; od novelizace zákona
(2001) má patnáct členů s šestiletým volebním obdobím, posunut
ým u každé třetiny členů o dva roky. Novela zákona také rozvinula
požadavek zákona na pluralitní složení rady, neboť změnila proceduru
výběru kandidátů na členství v radě, které nyní může navrhovat
široký okruh organizací a sdružení.
Radu ČT může sněmovna odvolat pro opakované neplnění povinností
stanovených jí zákonem a (od r. 2001) také na základě dvojího
neschválení Výroční zprávy o činnosti ČT nebo Výroční zprávy o hospoda
ření ČT. Ustanovení o neschválení výročních zpráv nahradilo
původní podmínku odvolání dvojím konstatováním sněmovny v průběhu
šesti měsíců, že Česká televize neplní své poslání podle zákona.
Do působnosti rady náleží zejména právo jmenovat nebo odvolávat
generálního ředitele ČT, na jeho návrh schvalovat zřízení nebo
zrušení televizních studií ČT a jmenovat či odvolávat jejich ředitele,
dále schvalovat na návrh generálního ředitele Statut ČT a předkládat
Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex ČT.
Rada dohlíží na plnění úkolů ČT v oblasti veřejné služby tv vysíláním
a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu ČT, má
oprávnění v tom směru vydávat stanoviska a doporučení týkající
se programové nabídky, avšak nesmí přímo zasahovat do tvorby
a vysílání tv pořadů.
Rada ČT má významné kontrolní pravomoci v oblasti hospodaření ČT: schvaluje rozpočet, kontroluje jeho plnění a schvaluje závěrečný účet ČT, schvaluje dlouhodobé plány technického a ekonomického
rozvoje. Novela zákona o ČT (2001) zřídila pro tyto účely
poradní orgán Rady ČT - Dozorčí komisi. Jejím úkolem je sledovat,
zda jsou účelně a hospodárně využívány finanční prostředky a majetek,
upozorňovat Radu ČT na zjištěné nedostatky a předkládat jí návrhy
na jejich odstranění. Komise má ze zákona přístup ke všem informacím
o hospodaření ČT a právo vyžádat si je od zaměstnanců
ČT. Radě ČT předkládá komise čtvrtletní zprávy a vždy do 30. června
svůj rozbor hospodaření ČT za minulý kalendářní rok. (Složení Rady
ČT oddíl Letopis, str. 53, 171, 277, 332)
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání/dříve R. České republiky pro
r. a t. v.
úřad pro výkon státní správy v oblasti rozhlasového a televizního
vysílání; dohlíží na zachovávání obsahové nezávislosti
a rozvoj plurality programové nabídky a informací a plní další úkoly
stanovené zákonem a zvláštními právními předpisy, např. zákonem
č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění. Rada byla původně
ustavena speciálním zákonem ČNR (č. 103/1992 Sb.), od 2001
je v působnosti zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového
a televizního vysílání.
Původně devítičlenný orgán byl volen Poslaneckou sněmovnou
PČR (zprvu ještě Českou národní radou) na šest let, od r. 2001
13 členů rady jmenuje a odvolává předseda vlády na návrh Poslanecké
sněmovny PČR. Členové volí ze svého středu předsedu a tři
místopředsedy. Náklady na činnost rady jsou hrazeny ze samostatné
kapitoly státního rozpočtu. Rada je odpovědná Poslanecké sněmovně.
Podstatná část pravomocí rady směřuje k provozovatelům vysílání
na základě licence nebo registrace, avšak v její působnosti jsou
také důležité pravomoci směřující k provozovatelům vysílání ze zákona
(ČT a ČRo).
Do působnosti rady patří dohled nad dodržováním právních
předpisů v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a podmínek
stanovených v rozhodnutí o udělení licence či v rozhodnutí o registraci,
a rovněž monitorování vysílání. Rada dále uděluje, mění a odnímá
licence k provozování rozhlasového a televizního vysílání a vydává,
mění a ruší rozhodnutí o registraci k provozování převzatého
vysílání.
Rada ukládá sankce podle zákona o provozování rozhlasového
a televizního vysílání, což se může týkat i ČT. Horní hranice pokut
může dosáhnout až 10 milionů Kč, avšak sankcí může být také zrušení licence.
Rada zpracovává v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem
část plánu přidělení kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové
a televizní vysílání a stanovuje soubor technických parametrů,
které jsou součástí oprávnění k provozování vysílání pro provozovatele
vysílání ze zákona nebo s licencí (tj. i České televizi přiděluje
konkrétní vysílací frekvence, aby mohla vysílat v rozsahu svého
oprávnění). Rada se také podílí svými stanovisky a návrhy na vytváření zásad státní politiky České republiky ve vztahu k vysílání a koncepci
jeho rozvoje.
Rada je povinna předkládat Poslanecké sněmovně vždy do konce
února výroční zprávu o své činnosti a o stavu v oblasti rozhlasového
a televizního vysílání za uplynulý rok. Poslanecká sněmovna může
předsedovi vlády navrhnout odvolání rady, neplní-li opakovaně závažn
ým způsobem své povinnosti nebo pokud sněmovna opětovně
neschválí pro závažné nedostatky její výroční zprávu.
Své dokumenty zveřejňuje rada (nebrání-li tomu právní předpisy)
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Reach (zásah, úhrnná sledovanost)
veličina odvozená od sledovanosti,
vyjadřuje se v procentech nebo tisících diváků. R. určitého časového
úseku vysílání kanálu (nebo skupiny kanálů) v určité cílové
skupině diváků je počet diváků této cílové skupiny, kteří sledují daný
kanál (nebo skupinu kanálů) během konkrétního časového úseku
alespoň po dobu předem určeného počtu minut. R. uváděný ve výstupech elektronického měření sledovanosti podle dohody zahrnuje
každého diváka, který danou stanici sleduje nepřetržitě minimálně
3 minuty. Hodnota denního zásahu bývá větší než průměr denní sledovanosti
TVR.
Regionální vysílání České televize
zpravodajské a reportážní příspěvky
o dění v jednotlivých regionech ČR zajišťované redakcemi
zpravodajství ČT Praha, TS Brno a TS Ostrava prostřednictvím postupně
rozšiřované sítě vlastních regionálních redakcí a oblastních
zpravodajů či ve spolupráci se soukromými regionálními studii.
R. v. bylo zavedeno již se vznikem ČT (1992) a jeho doménou
se stal zejména podvečerní vysílací čas (časová pásma): 1992 - Večerník ČTV, 1993 - na ČT2 Český večerník, sobotní Moravský večerník
a středeční Pražský večerník, 1994 - na ČT1 Český večerník
(pondělí až pátek s variantou Pražský večerník ve středu), v regionu
TS Brno Jihomoravský večerník a v regionu TS Ostrava Report,
1995 - pondělí až pátek Večerník z ČT Praha, Jihomoravský večerník
z TS Brno a Report z TS Ostrava, od 2. 1. na ČT2, od 4. 9. na ČT1,
1996 až 2000 - beze změny, od 2001 - na ČT1 v pondělí až pátek Večerník
z Čech, Jihomoravský večerník a Report a navíc ranní pořad
Regiony na ČT1 v pondělí až pátek.
Novela zákona o ČT č. 39/2001 Sb. uložila České televizi zajišťovat
regionální vysílání zpravodajských a publicistických pořadů v časovém
rozsahu alespoň 25 minut denně. (Objem regionálně vysílaného
zpravodajství a publicistiky ve vysílání České televize v roce
2001 str. 281)
Reklama
dnes běžná součást programu většiny televizí, největší
zdroj příjmů pro komerční televize, pro televizi veřejné služby je
zdrojem doplňkovým (ČT). Reklamní vysílání tvoří vedle klasické
reklamy teleshopping ř a vysílání sponzorských vzkazů (Sponzorský příspěvek). Doplňkový význam má r. v teletextu. Zákon
č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání
rozumí reklamou jakékoliv veřejné oznámení, vysílané za úplatu
nebo jinou protihodnotu nebo vysílané za účelem vlastní propagace
provozovatele vysílání, určené k podpoře prodeje, nákupu
nebo pronájmu výrobků nebo služeb nebo k dosažení jiného
účinku sledovaného zadavatelem reklamy nebo provozovatelem
vysílání. Stejný zákon stanoví limity a další pravidla pro vysílání
v televizi. Závislost na r. obecně ovlivňuje program v komerčním
směru. Vysílání podléhá regulaci, pravidla bývají obvykle přísnějš
í pro televizi veřejné služby než pro televizi komerční. V ČR je
ve vysílání veřejné služby (ČT) možné zařazovat r. (a teleshopping)
pouze mezi jednotlivé pořady nebo jejich samostatné části, držitelé
licence (komerční televize) smějí navíc za stanovených podmínek
reklamou přerušovat vysílání televizních pořadů. Čas vyhrazen
ý r. nesmí v televizním vysílání provozovatele vysílání ze
zákona (ČT) přesáhnout 1 % denního vysílacího času a v době od
19.00 do 22.00 nesmí překročit 6 minut v průběhu hodiny, provozovatelé
vysílání s licencí mají limit 15 % denního vysílacího času
a 12 minut v průběhu hodiny (jiné limity platí pro teleshopping).
Autopropagace v širokém smyslu (nejen programové upoutávky)
a bezplatně odvysílaná oznámení učiněná ve veřejném zájmu či ve
prospěch obecně prospěšných cílů se do časového omezení r. nezapočítávají.
V ČR r. reguluje zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném
znění o. Nad rámec omezení plynoucích z tohoto zákona zakazuje
zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání např.
zcela vysílání r. na léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky
dostupné jen na lékařský předpis, na erotické služby a výrobky v době od 6.00 do 22.00, přísněji vymezuje podmínky r. zaměřené na děti a mladistvé. Politická r. ve vysílání je povolena
výhradně v mezích stanovených zákonem č. 247/1995 Sb., o volbách
do Parlamentu ČR, v platném znění.
R. musí být rozeznatelná a zvukově nebo obrazově oddělená od
ostatních částí programu. Televizní r. je typicky obsažena v reklamních
spotech, nejčastěji půlminutových nebo kratších, které jsou vysílány
obvykle v reklamních blocích o délce maximálně cca 6-7 minut.
Při vysílání r. není uváděno označení televizního programu
- logo o: za pravdivost údajů obsažených v r. (či teleshoppingu) odpovídá
zásadně její zadavatel. Za porušení pravidel pro vysílání
r. může Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ř uložit pokutu až
2,5 milionu Kč. Zákonná pravidla pro vysílání r. se od roku 1992 postupně
vyvíjela, většinou zpřísňovala. Podmínky vysílání r. (včetně
teleshoppingu a sponzorování pořadů) v ČT upravují přesněji její
interní předpisy, což mělo zásadní význam zejména v době nedostatečné
propracovanosti zákonné úpravy. Prodejem svého reklamního
času ČT smluvně pověřila společnost ARBOmedia Praha (dřívější
název IP Praha).
Religion
pravidelné mezinárodní konference Evropské vysílací unie
(EBU) o programových a tvůrčích otázkách náboženského vysílání.
Konají se každé dva roky v Praze, stálým pořadatelem je z pověření EBU od roku1993 Česká televize.
Satelitní vysílání
šíření televizních a rozhlasových signálů pomocí
elektromagnetických vln prostřednictvím družice. Pro přenos
televizních signálů se používají jak analogové tak digitální
přenosové soustavy barevné televize jako je např. PAL, DVB a MAC. Dostupnost televizních signálů je dána vyzařovacími
charakteristikami jednotlivých transponderů použité družice. Příjem
je zajišťován satelitní soupravou obsahující parabolickou anténu,
vnitřní a vnější jednotku - satelitní přijímač a LNB (Low Noise
Block) konvertor.
Počátky s. v. spadají do 80. let 20. století. Vysílalo se analogově,
většinou v soustavě PAL. Za opravdový přelom lze označit vypuštění prvního satelitu ASTRA v prosinci 1988, který umožnil příjem
televizních programů v jednotlivých domácnostech na přijatelně
malé parabolické antény. Druhým mezníkem bylo v druhé polovině
90. let zahájení digitálního satelitního televizního vysílání podle
standardu DVB-S. ČT zahájila digitální satelitní vysílání v červenci
1997 jako součást paketu Czech Link. Vysílání bylo určeno zejména
jako náhrada primárních distribučních tras na jednotlivé pozemní
vysílače.
Sdružení komunikačních a mediálních organizací (SKMO)
sdružení
reklamních agentur, tiskových, rozhlasových a tv médií, původní
držitel práv a povinností zadavatele elektronického měření sledovanosti v ČR na základě smlouvy ze 17. 5. 1996.
SECAM (Séquentielle Couleur A Memoire)
systém barevného vysílání
vyvinutý ve Francii. Pro chrominanční (barvonosné) signály
užívá frekvenční modulaci, přičemž složky R-Y a B-Y (Barevný
televizní signál) přenáší postupně a střídavě, v každém televizním
řádku pouze jednu. Jedná se o systém robustní a nenáročný na kvalitu
zařízení při šíření a vysílání. Ve studiu se však obtížně režijně
zpracovává a dává nejnižší kvalitu obrazu. Používal se ve státech sovětského
bloku (v býv. Čs. televizi pouze pro vysílání) a v současné
době se pro pozemní vysílání užívá hlavně ve Francii a některých
státech bývalého SSSR.
Servis České televize sluchově postiženým divákům
dlouhodobá
služba ČT (od 1. 7. 1992) minoritní divácké skupině sluchově postižen
ých, a to vysíláním skrytých titulků, podtitulků, pořadů tlumočen
ých do znakového jazyka neslyšících a maximem grafických informací.
V prvních pěti letech existence rozvíjela ČT tuto službu jako
dobrovolný závazek, od 1. 7. 1997 jí byla zákonem č. 135/1997 Sb.
uložena povinně - s kvótou alespoň 25 % vysílaných pořadů opatřen
ých skrytými nebo otevřenými titulky. Poslední novela zákona
o ČT č. 39/2001 Sb. zakotvuje povinnost opatřovat skrytými nebo
otevřenými titulky (podtitulky) či tlumočením do znakové řeči alespoň
70 % pořadů. V praxi ČT jsou stěžejní technologií skryté titulky,
otevřenými titulky nebo tlumočením do znakového jazyka neslyšících
jsou pořady doplňovány jen okrajově. (Blíže oddíl Letopis,
úvodní stránky k jednotlivým rokům).
Skrytá reklama
slovní nebo obrazová prezentace zboží, služeb, obchodního
jména, obchodní známky nebo činnosti výrobce zboží
nebo poskytovatele služeb, uveřejněná zpravidla za úplatu nebo jinou
protihodnotu v pořadu, který nemá charakter reklamy a teleshoppingu
, pokud tato prezentace záměrně sleduje reklamní
účel a je způsobilá uvést veřejnost v omyl. S. r. zakazuje zákon
č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání
a č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění. Znaky s. r.
může např. naplnit rozhovor snímaný kamerou přímo před reklamním
poutačem, naopak za s. r. se nepovažuje např. celkový záběr na
sportovní stadion s reklamními poutači na ohrazení jeho plochy.
Složkové signály
v současné době se v televizních studiích stále více
používají digitalizované složkové rozdílové signály Y, R-Y, B-Y (Barevn
ý televizní signál) a kompozitní signály (tamtéž) se používají
pouze pro vysílání. Předpokládá se, že v horizontu 10 až 15 let kompozitní
systémy zaniknou a budou i pro vysílání nahrazeny složkov
ými systémy digitálními.
SMPTE (Society of Motion Picture and Television Engineers)
společnost
filmových a televizních techniků se sídlem v New Yorku založená
v roce 1916. Členy jsou v podstatě všechny významné televizní
společnosti z 85 zemí světa včetně České televize. SMPTE vyvíjí
nové televizní standardy, podporuje vzdělávání formou seminářů
a vydává technické prováděcí dokumenty a doporučení pro implementaci
nových televizních systémů. Členství je placené.
Sociologický výzkum České televize
v ČR nejstarší (od r. 1970, ještě
v Čs. televizi) a stále funkční výzkum chování televizního diváka,
dříve známý jako Denní kontinuální výzkum. Jeho prostřednictvím
se pravidelně získávají údaje o divácké spokojenosti s nabídkou
všech celoplošných tv programů a dočasně také kanálu TV3 (od 22.
kalendářního týdne roku 2000 až do 53. kalendářního týdne roku
2001). Historicky byl používán také k měření sledovanosti tv programů,
a to do zavedení elektronického měření sledovanosti o.
V rámci s. v. ČT probíhají rovněž jednorázová sociologická šetření
podle speciálních zadání.
S. v. ČT používá techniku dotazníkového průzkumu na panelu respondentů
a užívaná metodologie se neustále zdokonaluje. Panel
respondentů vzrostl v posledním desetiletí z 500 na 750 a je vybírán
z průběžně aktualizovaného souboru cca 3,5 milionu tv diváků. Panel
představuje reprezentativní vzorek dospělé populace České republiky,
a to z hlediska pohlaví, věku (od 15 let výše), vzdělání, velikosti
bydliště, ekonomické aktivity a příslušnosti k regionu. Výběr
respondentů má několik fází a na základě sociodemografické matice
je panel každý týden z jedné třináctiny inovován (spolupráce s jedním
respondentem tak trvá maximálně třináct týdnů).
Základem s. v. ČT jsou programové deníčky, které obsahují většinu vysílaných pořadů (o délce pěti a více minut). Deníčky jsou respondentům
zasílány poštou v dvoutýdenním předstihu a poštou se
také vracejí zpět do ČT. Respondenti v deníčcích vyjadřují svou spokojenost
se zhlédnutými pořady prostřednictvím pětistupňové škály
známek (1 znamená "velmi spokojen" a 5 značí "zcela nespokojen").
Z těchto známek se vypočítává koeficient spokojenosti vyjadřující
rozložení známek v jemněji odstíněné stupnici od +10,0 do -10,0
s obecnými kategoriemi:
záporné hodnoty - absolutní propadnutí u publika
pod 4,0 - podprůměr divácké spokojenosti
4,0 až 4,9 - horší průměr
5,0 - průměr
5,1 až 5,9 - lepší průměr
6,0 až 7,9 - nadprůměr
8,0 a více - špička divácké spokojenosti
S. v. ČT sloužil až do uplatnění elektronického měření sledovanosti
v červenci 1997 také jako nástroj k získávání údajů o sledovanosti
tv programů.
Od roku 1998 prostřednictvím s. v. získává ČT rovněž jednorázové
aktuální informace o diváckém očekávání. Vedle sond různého typu,
uskutečňovaných na aktuálním týdenním panelu nebo na speciálně
vytvořených panelech podle specificky zadaných sociodemografick
ých znaků (např. složených pouze z respondentů žijících v domácnosti
s dětmi), se tak děje i pomocí tzv. otázek týdne přikládaných
k programovým deníčkům. Větší jednorázová šetření se v minulých
letech týkala např. v roce 1998 diskusního pořadu V pravé poledne,
dramatického seriálu Život na zámku, zpravodajských pořadů Události
a "21", v roce 1999 poezie na obrazovce, večerníčků, cyklu pro
děti Kouzelná školka nebo zpravodajské relace Události plus, v roce
2000 ranního vysílání Dobré ráno, cyklu Přísně veřejné či struktury
zábavných pořadů a v roce 2001 diváckých očekávání v oblasti zpravodajství,
cyklů Fakta, Černá bílá či Letadlo, ale také sponzoringu
a teletextu.
Sponzoring Sponzorský příspěvek
Sponzorský příspěvek
je jakýkoliv příspěvek poskytnutý fyzickou nebo
právnickou osobou, která neprovozuje televizní vysílání nebo produkci
audiovizuálních děl, k přímému nebo nepřímému financování
rozhlasových nebo televizních pořadů za účelem propagace jména
a příjmení fyzické osoby nebo názvu právnické osoby, obchodní
firmy, obchodní značky, sponzora nebo jeho služby, výrobků nebo
jiných výkonů (zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového
a televizního vysílání). Sponzorské vzkazy vysílané na základě s. p.
náleží do okruhu reklamního vysílání (též Reklama a Teleshopping).
Po klasické reklamě je sponzoring pro televize v ČR obecně
druhým nejvýznamnějším zdrojem komerčních příjmů. V ČT se
omezuje na maximálně 15vteřinové sponzorské vzkazy před nebo
za pořadem obsahující motiv s logem, doplněný údajem o sponzorovaném
pořadu. Výjimkou je tzv. injektáž, krátké zobrazení loga
sponzora v průběhu pořadu (pojí se výhradně se sportovními přenosy).
Sponzorské vzkazy nesmějí naplňovat znaky klasické reklamy.
V ČT podmínky sponzoringu podrobně upravuje interní
předpis.
Statut České televize
základní interní právní předpis ČT. Existence s.
vyplývá ze zákona o České televizi a schvaluje jej Rada České televize na návrh generálního ředitele. Zákon nestanoví, co má
být vlastním obsahem s.
První, velmi stručný Statut České televize z 15. 4. 1992 vydržel
v platnosti beze změn do roku 1995. Kromě rekapitulace zákonného
poslání a úkolů České televize, jejího postavení a vztahu mezi
generálním ředitelem a Radou ČT určoval pouze základní strukturu
organizace a řízení ČT, poradní orgán či orgány generálního ředitele
a základní systém hospodaření ČT. Zásadní změny doznal s.
na podzim 1995 (27. 9.). Jeho nedílnou součástí se staly přílohy Kodex
ČT a dokument Strategie ČT, který formuloval politiku, koncepci
a základní cíle ČT v oblasti programové, technické, finanční,
personální a na poli mezinárodním. Třetí redakce s. s oběma přílohami,
připravená koncem roku 1997 a 17. 1. 1998 schválená Radou
ČT zachovala základní koncepci a strukturu předešlé verze, ale přinesla
věcná i formulační upřesnění a přepracování některých souvislých pasáží.
Z novelizovaného znění zákona o ČT z ledna 2001, které zvýraznilo
úlohu Rady ČT vůči České televizi, vyplývá též změna struktury
základních dokumentů České televize. Vedle statutu, jehož vymezení
se nemění, je v zákoně samostatně zakotven také Kodex. V listopadu
2001 schválila Rada ČT dílčí novelizaci s. podmiňující jmenování
a odvolávání odborných ředitelů generálním ředitelem projednáním
návrhů s radou. Současně byly zahájeny přípravné práce na novém
statutu reflektujícím novelizované znění zákona o ČT.
Systémy barevné televize
NTSC, PAL, SECAM.
Teleshopping
přímá nabídka zboží nebo služeb určená veřejnosti
a zařazená do rozhlasového či televizního vysílání za úplatu či jinou
protihodnotu (zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového
a televizního vysílání). T. náleží do okruhu reklamního vysílání (též
Reklama a Sponzorování pořadů) a platí pro něj obdobná obsahová
omezení jako pro klasickou reklamu. T. má podobu samostatných
pořadů, není zařazován do reklamních bloků a v ČR pro něj platí jiné
limity než pro ostatní reklamní vysílání. Provozovatel vysílání ze zákona
(ČT) může základní podíl reklamy (1 % denně) zvýšit vysíláním
teleshoppingu až na 10 % denního vysílacího času a provozovatel
vysílání s licencí až na 20 %, navíc do limitu nezapočítává teleshoppingové
pořady o souvislé délce přesahující 15 minut. Plné využívání
limitů je v případě t. obvykle jen teorií.
Teletext České televize
součástí vysílání ČT1 od vzniku České televize
v lednu 1992, kdy nabízel denně již 600 až 700 stránek zpravodajství,
informací ze sportu, ekonomiky, kultury, o počasí i o televizním programu
apod. V roce 1993 se zpravodajský servis t. rozšířil na časový
úsek od 6 do 23 hodin a od října 1993 byl výběr ze stránek t., tzv. teletext
in vision, nasazován i do běžného vysílání ČT1 po skončení večerního
programu, čímž se stal přístupný všem divákům. V únoru
1994 se zlepšila technologie cyklování stránek, což mělo za následek
rychlejší listování v t. V roce 1994 byly upraveny programové stránky
t. podle formátu VPT umožňujícího divákům vlastnícím videorekordéry
s VPS systémem programovat nahrávání pořadů ČT1 (od
roku1995 i ČT2). O rok později byla lokální teletextová síť propojena
s počítačovou sítí ČT, což umožnilo získat další informační zdroje. Od
října 1996 byly teletextové stránky umístěny na Internetu ČT.
V rámci nové programové koncepce nočního vysílání ČT1 byl od září
1997 teletext in vision nahrazen Zprávami z teletextu zařazovanými
do programu zhruba třikrát za noc. Dalším technologickým mezníkem
se stal rok 1998, kdy byl během červnových voleb zajištěn
on-line přenos dat s průběžnými volebními výsledky. V témže roce
(od 13. 11.) převzala ČT provozování teletextových služeb rovněž na
programu ČT2, kde končila šestiletá licence společnosti Image1,
a přeměnila ho v tzv. teletext Expres neboli výběr nejdůležitějších
a nejžádanějších informací. Duben 1998 byl také dnem zahájení
elektronického měření sledovanosti t. Na počátku roku 1999 došlo
k výrazné změně programové struktury t., přibyla řada nových zájmov
ých i odborných rubrik a nabídku tvořilo již přes 1500 stránek.
V následujících dvou letech přispěl ke zkvalitnění nabídky t. další vývoj technologie, mj. využitím automatizovaných importů pro přenos
textů do t. stránek.
Programová nabídka teletextu ČT se během desetiletí rozrůstala
a postupně byla obohacena zejména o kvalitní a průběžně aktualizované
zpravodajství. Původní stránky o počasí se rozrostly až na
počet 80, z toho téměř 40 stránek tvoří zprávy z českých horských
středisek. K prakticky dvojnásobnému rozšíření nabídky sportu
přispívají spoluprací s t. sázkové kanceláře. Větší prostor věnuje
t. stránkám pořadů ČT, včetně služby "Právě vysíláme" alias informací
o právě vysílaném a následujícím pořadu, a zajímavostem
z dění v ČT. V kulturní oblasti dominuje rozsáhlý servis o divadlech
v ČR. K aktivnímu kontaktu s divákem přispívá t. pravidelně řadou
soutěžních stránek. Vývoj ve světě financí reflektují domácí a zahraniční
burzovní informace. Své stránky mají v t. i různé menšiny zdravotně
postižených, zejména servis pro neslyšící. Průběžně přibývaly zájmové a odborné rubriky. Na významu získává v posledních
letech i nabídka komerčních a obchodních stránek.
Dnes nabízí Teletext ČT na okruhu ČT1 v průměru 1600 stránek
a teletext Expres na okruhu ČT2 necelých 300 stránek. Stránky jsou
denně průběžně aktualizovány a on-line přenos dat je již běžnou nabídkou.
Základními kritérii dalšího rozvoje je rychlost a kvalita poskytovaných informací. To jsou hlavní faktory dlouhodobého nárůstu
čtenářů teletextu ČT. Teletextové stránky ČT lze přijímat nejen prostřednictvím televizorů vybavených pro příjem t. a na internetové adrese http://www.ceskatelevize.cz/teletext, ale i ve formě SMS zpráv nebo
mobilní technologií WAP.
Televizní poplatek
podle platné právní úpravy poplatek zvláštního
druhu vázaný na držení televizního přijímače a vyplývající ze zákona
č. 252/1994 Sb., o rozhlasovém a televizním poplatku, v platném
znění. T. p. není daní (neprochází státním rozpočtem), ani není
konstruován jako cena placená za služby ČT. Není vázán na sledování
speciálně programů ČT. Podle zákona o České televizi ř je klíčov
ým finančním zdrojem ČT. Z jeho existence vyplývá základní
vztah mezi občany a ČT jako službou veřejnosti. Platí se ze zařízení
technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního
vysílání bez ohledu na způsob příjmu. Výše t. p. (od poloviny
roku 1997 je 75 Kč měsíčně, předtím 50 Kč) byla stanovena přímo
v zákoně a může se změnit pouze jeho změnou. Za dobu trvání ČT
došlo ke zvýšení sazby t. p. jen jednou. Držitel televizního přijímače je
povinen přihlásit přijímač k evidenci ode dne vzniku jeho držby a přihlásit
se tak k placení t. p. Evidenci přijímačů vede místně příslušná
pošta, která také t. p. vybírá, od r. 2001 má ČT oprávnění vést evidenci
i sama a vybírat t. p. teoreticky nikoliv jen prostřednictvím
pošty. Poplatky neuhrazené včas a zákonem stanovené přirážky za
prohřešky proti pravidlům souvisejícím s t. p. se platí vždy přímo
České televizi, která se také musí sama postarat o jejich vymáhání.
Fyzická osoba nebo domácnost platí t. p. za jediný přijímač, což se
vztahuje i na výrobce, prodejce a opravny. Ostatní podnikatelé
a právnické osoby platí t. p. z každého přijímače. Podrobnosti stanoví
zákon, stejně jako případy, kdy se t. p. neplatí nebo je možné dosáhnout
osvobození od placení (např. osoby slepé či hluché, jednotlivec
nebo domácnost, jejichž čistý příjem nedosahuje 1,4násobku životního
minima). Dlužné t. p. je poplatník povinen uhradit České televizi
zpětně v plné výši, za nepřihlášení do evidence, uplatnění neoprávněného
osvobození nebo neoprávněné odhlášení platí podle zákona
přirážku 10 tisíc Kč. V případě nutnosti vymáhá ČT dlužné částky
soudně. (Konkrétní údaje o počtu plátců t. p. a jeho podílu na příjmech
ČT oddíl Letopis, úvody k jednotlivým rokům.)
Televizní studia - Televizní studio Brno a Televizní studio Ostrava
součást základní organizační struktury ČT se zvláštním postavením:
jejich existence je zakotvena v zákoně o České televizi a na
rozdíl od ostatních útvarů nemohou být generálním ředitelem zrušena. Zákon umožňuje i zřízení nových studií Radou ČT na návrh
generálního ředitele. Ředitele t. s. jmenuje Rada ČT na návrh generálního
ředitele, jemuž je za činnost studia odpovědný. Ředitel t. s. je
oprávněn činit jménem ČT právní úkony týkající se televizního studia,
s výjimkou zcizení a zatížení nemovitostí. Ředitel t. s. je členem
Kolegia generálního ředitele na stejné úrovni jako jiní vedoucí
pracovníci ČT na prvním stupni řízení. T. s. mají v rámci své činnosti
oprávnění obdobná jako celá ČT. Postavení t. s. v rámci ČT zpřesnila
novelizace zákona o České televizi (leden 2001): Podíl vysílání t. s. na
celostátních vysílacích okruzích musí činit minimálně 20 % celkového
vysílacího času ČT v měsíčním úhrnu a t. s. zajišťují regionální
vysílání zpravodajských a publicistických pořadů pro území jejich
působnosti, přičemž toto vysílání musí vyváženě obsahovat příspěvky
z celého území jeho působnosti a časový rozsah vysílání musí
činit alespoň 25 minut denně. TS Brno (od r. 1961) a TS Ostrava (od
r. 1955) mají bohatou tradici ještě z éry Československé televize a od
počátku spoluvytvářejí v celé žánrové škále program České televize
v rozsahu stanoveném vysílacím schématem. (Konkrétní údaje o podílu
TS Brno a TS Ostrava na vysílání ČT oddíl Letopis, úvody
k jednotlivým rokům.)
TV Rating, TVR (sledovanost)
základní veličina měření velikosti diváckého
zájmu o televizní nabídku, vyjadřuje se v procentech nebo
tisících diváků. Vypočítává se pro určitou minutu, určitou cílovou
skupinu diváků a kanál (nebo skupinu kanálů) jako poměr počtu diváků
dané cílové skupiny sledujících daný kanál (nebo skupinu kanálů)
v dané minutě k celkovému počtu osob v dané cílové skupině.
TVR pro delší časové úseky jako čtvrthodiny, části dne, dny, týdny,
jednotlivé pořady, pro reklamu, apod. v rámci zkoumané cílové skupiny
diváků je průměrem jednotlivých dílčích minutových hodnot
TVR uvnitř daného časového úseku. Např. sledovanost 25 % znamená,
že daný časový úsek sledovalo 25 z každé stovky potenciálních
diváků. Hodnota procenta je proměnlivá podle toho, k jak početné
sociodemografické skupině se váže.