|
|||
 |
Kalendárium roku 1992 | ||
20. března 1991
Federální shromáždění schválilo zákon o rozdělení působnosti mezi Českou
a Slovenskou Federativní Republikou a Českou republikou a Slovenskou
republikou ve věcech tisku a jiných informačních prostředků (č. 136/1991 Sb.),
v němž se mj. poprvé hovoří o zřízení České televize
1. července 1991
vznik samostatné Slovenské televize na základě zákona Slovenské národní rady
o Slovenské televizi (č. 254/1991 Sb. ze 24. 5. 1991); první krok ke konci centralizovaného
televizního vysílání Československé televize
16. září 1991
zahájením prodeje kupónových knížek začalo pro občany ČSFR 1. kolo kupónové
privatizace, která přinesla (zejména po zapojení Viktora Koženého na přelomu roku)
i fenomén masivních reklamních kampaní investičních fondů v televizi
30. října 1991
Federální shromáždění schválilo zákon o provozování rozhlasového a televizního
vysílání (č. 468/1991 Sb.), umožňující vznik duálního systému vysílání provozovatelů ze
zákona (veřejnoprávních) a držitelů licence (soukromých), udělované bezplatně; zákon
s postupnými změnami platil do léta 2001 (nahrazen zákonem č. 231/2001 Sb.)
6. listopadu 1991
rozhodnutím ústředního ředitele ČST Jiřího Kantůrka byl nad rámec lustračního zákona (č. 451/1991 Sb.) rozšířen okruh pracovníků (z 23 na 457, pokud jde o pozdější ČT),
zejména podílejících se na obsahové stránce programu, kteří byli se svým souhlasem
lustrováni; lustrace podle tohoto rozhodnutí byly pak v České televizi dokončeny v roce 1992
7. listopadu 1991
Česká národní rada schválila zákon o České televizi (č. 483/1991 Sb.), zřizující Českou televizi k 1. 1. 1992, který se změnami (nejvýrazněji zákonem č. 39/2001 Sb.) platí
dodnes
18. prosince 1991
Česká národní rada v tajné volbě zvolila nejtěsnějším poměrem hlasů Iva Mathé
prozatímním ředitelem České televize na období prvních tří měsíců roku 1992, do
volby Rady ČT a její volby generálního ředitele ČT
1. ledna
den vzniku České televize, funkce prozatímního ředitele České televize se ujal Ivo
Mathé; vznik a začátek fungování samostatné Redakce zpravodajství ČT (vedle zpravodajství
ČST) s šéfredaktorem Petrem Studenovským
1. ledna
nová struktura zpravodajských pořadů na programu ČTV: Zprávy ČTV (10 minut)
v 18.00, Večerník ČTV (15 minut) v 18.15, hlavní zpravodajský pořad dne Zpravodajství
ČTV (30 minut) ve 21.30
8. ledna
předsednictvo České národní rady svým usnesením stanovilo plat prozatímních
ředitelů České televize a Českého rozhlasu ve výši 9000,- Kčs měsíčně
11. ledna
první vysílání čtvrtletníku Šance, zábavné soutěžní hry (podíl České televize na
programu F1 - dále jen: F1; premiéra posledního vydání 3. 2. 2001)
14. ledna
první vydání magazínu Romale, o Romech a pro Romy v romském, českém
a slovenském jazyce (F1; naposledy 16. 11. 1999 na programu ČT2)
15. ledna
rozhodnutí generálního ředitele č. 1 o organizaci České televize a programové
koncepci, ustanovení poradních orgánů gen. ředitele, nová organizační struktura ČT;
dalšími rozhodnutími generálního ředitele z téhož dne byli jmenováni vedoucí
pracovníci ČT a členové poradních orgánů generálního ředitele
15. ledna
dohoda o vzájemné spolupráci a postupu práv mezi Československou televizí a Českou
televizí
15. ledna
počátek tlumočení Zpráv ČTV do znakové řeči pro sluchově postižené
20. ledna
první vydání magazínu o výchově a vzdělávání Škola rodině - rodina škole
(do r. 1994; pořad České televize na programu ČTV - dále jen: ČTV)
24. ledna
poprvé vysílán Filmový magazín, měsíčník informací o dílech a osobnostech ze světa
kinematografie (ČTV; v r. 1993 ho vystřídal cyklus Kinobox)
26. ledna
první vydání televizního finále loterie stíracích losů Tutovka ve formě zábavné
soutěže moderované Přemkem Podlahou (F1; ve vysílání do r. 1995)
29. ledna
Federální shromáždění přijalo novelu volebního zákona (č. 59/1992 Sb.), v níž byl
mj. stanoven souhrnný čas volebního vysílání na federálních televizních
i rozhlasových okruzích pro všechny strany na 21 hodin, a omezil toto volební vysílání
jen na tzv. vysílatele ze zákona (ČT a ČRo)
31. ledna
ČNR zvolila v posledním dnu zákonné lhůty devítičlennou první Radu České televize;
Rada pracovala krátce za předsednictví ekonoma a publicisty Karla Kühnla
(do 23. 9.), po většinu pětiletého funkčního období pak astrofyzika Jiřího Grygara
31. ledna
zahájen cyklus televizních inscenací detektivních her v přímém přenosu Hříchy
pro pátera Knoxe podle Josefa Škvoreckého a v režii Dušana Kleina, za efektivního využití
areálu Kavčích hor
1. února
do funkce vedoucího redakce zpravodajství v Televizním studiu Ostrava nastoupil Petr Bohuš (ve vedení redakce společně s Petrem Daníkem)
8. února
přímý přenos ze slavnostního zahájení XVII. zimních olympijských her v Albertville
v Savojských Alpách (závěrečný ceremoniál 23. 2.) odstartoval přímé přenosy
a zpravodajské relace ze ZOH na ČTV i F1
16. února
poprvé vysílána nová televizní soutěž Kufr (F1), moderovaná Pavlem Zedníčkem a volně navazující na pořad Co je to?
20. února
Česká národní rada přijala novelu volebního zákona (č. 94/1992 Sb.), v níž byl mj.
stanoven souhrnný čas volebního vysílání na českých republikových televizních
i rozhlasových okruzích pro všechny strany na 21 hodin, podobně jako to nedávno
upravil federální zákon pro federální volby a okruhy, a rovněž omezil toto volební
vysílání jen na tzv. vysílatele ze zákona
21. února
Česká národní rada přijala zákon o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní
vysílání (č. 103/1992 Sb.), která se stala orgánem dohlížejícím na dodržování zákonů
a vykonávajícím státní správu v oblasti vysílání v ČR (nahrazen ustanoveními zákona
č. 231/2001 Sb.)
28. února
Rada České televize vyhlásila výběrové řízení
na obsazení funkce generálního ředitele České televize
1. března
zahájeno vysíláni pořadu k probuzení Nedělní ráno (ČTV), který s různými
peripetiemi pokračoval do konce roku 2000; ráz jednotlivých vydání udávali výběrem
témat a hostů střídající se moderátoři Marek Eben, Rudolf Křesťan, Marta Skarlandtová,
Tomáš Sláma, Jaroslava Panýrková a další
1. března
Vojtěcha Štursu ve funkci ředitele programu v Televizním studiu Brno vystřídal Pavel Aujezdský, jehož ve vedení jedné z tvůrčích skupin nahradil Jiří Stejskal
2. března
na úvod odpoledního vysílání ČTV byly zařazovány čtené zprávy
13. března
v Divadle za branou proběhlo vyhlášení vítězů 2. ročníku ankety týdeníku Televize
o nejpopulárnější osobnosti obrazovky za rok 1991 Cena TýTý
16. března
uzavřena smlouva mezi Českou televizí a společností IP Praha s. r. o. o spolupráci
v oblasti prodeje vysílacího času k uvádění reklamy na kanálech ČT a další komerční spolupráci
21. března
začaly se vysílat agitky Minuta ekologie (ČTV; cyklus se vyráběl do r. 1997)
23. března
Rada ČT zvolila Iva Mathé generálním ředitelem ČT na dobu 6 let s platností
od 1. dubna
31. března
vedení tvůrčí skupiny č. 20 v Producentském centru publicistiky a dokumentaristiky po Janě Pospíšilové převzal Petr Obdržálek; od 1. 5. se druhým producentem v této skupině
stal Vladimír Hlava
1. dubna
podle nové koncepce vysílání cyklických pořadů Dobrou noc, děti (ČTV) a Večerníček
(F1) se na jednotlivých programech začaly paralelně uvádět seriály s diferencovaným
zaměřením na pohádky pro nejmenší (ČTV) a pro děti nižšího školního věku (F1)
11. dubna
první vydání magazínu Kanafas (ČTV; pořad vysílán do r. 1995), volného cyklu příspěvků z archivu a produkce Krátkého filmu, a. s. a filmové a televizní produkční společnosti
Febio, která v rámci pořadu představila první díly z později samostatně uváděného cyklu
aktuálních dokumentů Oko
15. dubna
Rada České televize schválila na návrh
generálního ředitele Iva Mathé první Statut České televize
13. května
pod souhrnným titulem Volby 1992 se na ČTV v rámci volební kampaně začaly vysílat
bloky šotů stran a hnutí kandidujících do ČNR
19. května
byla uzavřena smlouva mezi Českou televizí, Slovenskou televizí a Československou
televizí o vytvoření Československé televizní asociace, která požádala o aktivní skupinové
členství v EBU (Evropská vysílací unie)
1. června
Aleš Jurda vystřídal Otakara Koska ve funkci šéfproducenta v programovém úseku
Televizního studia Ostrava, a jeho ve vedení tvůrčí skupiny zábavných pořadů nahradil
Karel Spurný; vedení další tvůrčí skupiny, připravující netradiční pořady pro mládež,
převzala po Vladimíru Mrázovi Alena Miková
5.-6. června
proběhly parlamentní volby v ČSFR, které přinesly vítězství ODS a HZDS
7. června
v den skončení voleb po uzavření volebních místností program ČTV (nezávisle na F1)
nabídl divákům první a průběžné výsledky voleb a na závěr vysílání záznam besedy
s představiteli vítězných stran a hnutí na Slovensku
25. června
přímý přenos ze slavnostního zahájení XXV. letních olympijských her v Barceloně
(závěrečným ceremoniálem byly ukončeny 9. 8.); vzhledem k tomu, že stanovených
194,7 h speciálního olympijského zpravodajství (108,8 h na ČTV a 88,6 h na F1)
nestačilo pokrýt veškeré dění XXV. LOH, ve třech, pro československý sport důležitých
okamžicích přistoupila ČT k přerušení právě vysílaných pořadů a zařadila přímé vstupy
z Barcelony (6. 8. v průběhu Událostí a komentářů - desetiboj, 8. 8. v průběhu
Deníku ČST a následujícího reklamního bloku - oštěp mužů)
29. června
začalo platit letní vysílací schéma; na rozdíl od předchozích let bez redukce objemu vysílání na F1 i na ČTV, byť některé typy pořadů nebyly v letních měsících vysílány
30. června
Ivan Stehlík opustil funkci producenta v tvůrčí skupině č. 14 v Producentském
centru publicistiky a dokumentaristiky, kterou dosud vedl společně s Karlem
Hyniem
1. července
ČT zahájila zkušební titulkování zpravodajských pořadů pro neslyšící pomocí
teletextu
1. července
první vydání publicisticko-zábavného cyklu Politika pro každého aneb Horoskop (F1; v r. 1993 Horoskop vystřídán cyklem Kamelot)
1. července
přechod ze systému barevného vysílání SECAM na systém PAL na okruhu ČTV
2. července
v důsledku snahy ODS (a posléze i HZDS) informovat veřejnost pohotově
o probíhajících politických jednáních docházelo na programu F1 k řadě
operativních změn; předem nestanovitelné začátky přímých přenosů tiskových
konferencí a rozhovorů s představiteli obou stran vedly k bezprecendentním krokům
v programové skladbě, např. k přerušení hry Ferdinanda Peroutky Šťastlivec Sulla
11.-12. července
přímé přenosy Pucciniho opery Tosca (F1); jednotlivá dějství italská televizní společnost RAI vysílala z autentických prostředí v Římě
a v reálném čase (první dějství v sobotu 11. 7. od 12.00 z kostela S. Andrea della Valle,
druhé dějství týž den od 20.15 z paláce Farnese, třetí dějství v neděli 12. 7. od 6.00
ráno z terasy Andělského hradu a záznam celého přenosu od 22.30); autorem
a iniciátorem ojedinělého a dlouho připravovaného projektu, odměněného
posléze osmi prestižními televizními cenami Emmy, byl producent Andrea Andermann
a Česká televize byla jedním z řady koproducentů
15. července
v Televizním studiu Brno byly sloučeny dvě tvůrčí skupiny věnující se publicistickým a dokumentárním pořadům v jedinou, kterou napříště vedla Věra Staňková
17. července
Slovenská národní rada přijala Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky; Václav Havel oznámil abdikaci z funkce prezidenta ČSFR k 20. červenci, a tato funkce pak zůstala
do rozdělení federace na dvě samostatné republiky neobsazena
1. srpna
generální ředitel České televize Ivo Mathé jmenoval nového šéfproducenta PCPP
(Producentské centrum převzatých pořadů) Jana Rubeše, který ve funkci nahradil Karla
Kochmana a současně opustil funkci producenta ve tvůrčí skupině č. 6 v PCUP
(Producentské centrum uměleckých pořadů), kterou dosud vedl společně s Vítězslavem Sýkorou
1. srpna
Rada ČT na návrh generálního ředitele jmenovala do funkce nového ředitele
Televizního studia Brno Zdeňka Drahoše
26. srpna
předseda vlády České republiky Václav Klaus a předseda vlády Slovenské republiky
Vladimír Mečiar podepsali v brněnské vile Tugendhat dohodu o rozdělení
Československa od 1. ledna 1993; v důsledku to znamenalo také konec snahám
o transformaci federálních médií včetně Československé televize ve veřejnoprávní
instituce a jejich zánik
31. srpna
poprvé vysílány Supertipy České televize (ČTV)
1. září
do vysílání byly zařazeny nové jazykové kurzy španělštiny, němčiny a francouzštiny
(ČTV)
5. září
první vydání brněnské dětské soutěže Hip hap hop (F1), která se vysílala do konce roku 1999
12. září
první vydání týdeníku o hokeji Buly (F1)
23. září
Karel Kühnl odstoupil z funkce předsedy Rady České televize, novým předsedou byl
zvolen Jiří Grygar
30. září
funkci producentky (po boku Zity Drdové) ve tvůrčí skupině č. 17 v Producentském centru publicistiky a dokumentaristiky opustila Marie Švehlová; od 1. 11. ji vystřídal Petr Ladman
11. října
Studio Kolumbus, večer věnovaný pětistému výročí objevení Ameriky, který vznikl ve
spolupráci několika tvůrčích skupin z různých producentských center, byl vysílán na
programu ČTV od 18.20 h do 0.30 h (s dvacetiminutovým přerušením Zpravodajstvím ČTV)
8. listopadu
Computerworld, týdeník zajímavostí z oblasti počítačové techniky, byl nahrazen pořadem Ze světa počítačů (F1)
25. listopadu
Federální shromáždění ČSFR přijalo ústavní zákon o zániku České a Slovenské
Federativní Republiky (č. 542/1992 Sb.), který stanovil, že uplynutím dne 31. prosince 1992
ČSFR zaniká
26. listopadu
zahájeno vysílání nového publicistického cyklu Pres(s) (ČTV), jehož formát byl založen na diskusi dvou moderátorů (Karla Hvížďaly a Luboše Beniaka) s jedním hostem (cyklus
vysílán do 7. 12. 1993)
27. listopadu
Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání udělila FTV Premiéra,
spol. s r. o. licenci k regionálnímu televiznímu vysílání v regionu Prahy
a středních Čech (zahájení vysílání 20. června 1993)
2. prosince
Federální shromáždění ČSFR přijalo zákon o zrušení Československého rozhlasu,
Československé televize a Československé tiskové kanceláře (č. 597/1992 Sb.), který tyto
organizace rušil uplynutím dne 31. 12. 1992
4. prosince
rozhodnutím generálního ředitele došlo v České televizi k zásadní mzdové přestavbě
platné od 1. 1. 1993
16. prosince
Česká národní rada přijala Ústavu České republiky s účinností od 1. 1. 1993
22. prosince
Česká národní rada přijala zákon o některých opatřeních v oblasti rozhlasového
a televizního vysílání č. 36/1993 Sb., jednu z nejdůležitějších novelizací mediálních
zákonů až do roku 2001; zákon mj. na poslední chvíli řešil otázku provozování
vysílání na televizních okruzích po zániku
ČST
31. prosince
konec existence ČSFR, zánik federální Československé televize a federálního
televizního programu F1