|
||
 |
Příloha č. 8 | |
Rezoluce č. 1
Budoucnost vysílání veřejné služby
Ministři států zúčastněných na 4. evropské ministerské konferenci o masmédiích (Praha 7.-8. 12. 1994)
si připomínají principy přijaté na 1. ministerské konferenci o masmédiích ve Vídni 9.-10. 12. 1986 týkající se veřejného a soukromého vysílání v Evropě,
registrují důležitost změn uskutečněných v oblasti vysílání od této konference, konkrétně vytvoření smíšeného systému veřejného a komerčního vysílání,
oceňují, že vysílání veřejné služby, jak rozhlas, tak televize, podporuje hodnoty, které jsou základem politických, právních a společensk ých struktur demokratických společností, konkrétně respekt vůči lidským právům, kultuře a politickému pluralismu,
zdůrazňují důležitost vysílání veřejné služby pro demokratické společnosti,
uznávají proto, že je nutné zaručit nepřerušené a stabilní fungování vysílání veřejné služby, aby mu bylo umožněno poskytovat služby veřejnosti,
podtrhují nezbytnou funkci vysílání veřejné služby jako základního faktoru pluralistické komunikace, která je přístupná všem bez rozdílu,
připomínají důležitost vysílání a zdůrazňují jeho velký potenciál pro rozvoj demokratických společností, především na regionální a lokální úrovni.
l. Základní principy
potvrzují závazek udržet a rozvíjet silný systém vysílání veřejné služby v prostředí charakterizovaném vzrůstající konkurenční nabídkou programových služeb a rychlými technologickými změnami,
oceňují v souladu se závěry přijatými na 1. evropské ministerské konferenci, že soukromé, stejně jako veřejné organizace mohou poskytovat takovou službu,
berou na sebe garanci přinejmenším za jednu úplnou programovou službu s širokou nabídkou informací, kultury a zábavy, která je přístupná všem vrstvám publika, a připouštějí, že vysílatelům veřejné služby musí být umožněno poskytovat za určitých okolností další typy programových služeb jako např. tematické služby,
zavazují se jasně definovat - v souladu s příslušnými legislativními opatřeními a praxí v té které zemi i s ohledem na mezinárodní závazky - roli, poslání a odpovědnost vysílatelů veřejné služby a zajistit jejich redakční nezávislost na politickém a ekonomickém vměšování,
zavazují se zajistit bezpečné a přiměřené prostředky, které vysílatelé veřejné služby nezbytně potřebují k plnění svého poslání,
souhlasí se začleněním těchto závazků do následujícího rámce:
II. Politický rámec pro vysílání veřejné služby
Úkoly veřejné služby
Účastnické státy odsouhlasily, že vysílatelé veřejné služby se v dimenzích základního rámce, kterým jsou definováni, a bez předpojatosti ke specifičtějšímu veřejnoprávnímu poslání musí principiálně řídit těmito úkoly:
- poskytovat prostřednictvím svého programu orientační body pro všechny členy veřejnosti a být faktorem sociální soudržnosti a integrace všech jednotlivců, skupin a společenství. Konkrétně musí odmítnout jakoukoli diskriminaci ať už z kulturního, sexuálního, náboženského nebo rasového hlediska či jakoukoli formu společenské segregace;
- poskytovat prostor pro veřejné diskuse, ve kterých mohou být vyjádřeny názory a náhledy co nejširšího spektra lidí;
- vysílat nestranné a nezávislé zpravodajství, informace a komentá ře;
- rozvíjet pluralistické, novátorské a různorodé typy programů, které budou mít vysoký etický a kvalitativní standard a neobětují hledání kvality silám trhu;
- rozvíjet a strukturovat schémata a služby, které jsou v centru zájmu širokých vrstev publika, a přitom být vstřícní a vnímaví k potřebám menšinových skupin;
- reflektovat nejrůznější filozofické myšlenky a náboženské proudy ve společnosti, aby se tak upevňovalo vzájemné porozumění a tolerance, a propagovat dobré vztahy v mnohoetnických a mnohokulturních společnostech;
- prostřednictvím programu aktivně přispívat k většímu porozumění a rozšiřování různorodosti národního a evropského kulturního dědictví;
- zajistit, aby nabízené programy obsahovaly podstatné množství původní tvorby, především filmů, dramatických pořadů a dalších tvůrčích počinů, mít na paměti, že je třeba využívat nezávislé producenty a spolupracovat s filmovým sektorem;
- rozšířit výběr dostupný divákům a posluchačům, jenž bude rovněž nabízet programové služby, které nejsou obvykle poskytovány komerčními vysílateli.
Financování
Účastnické státy se zavazují zachovat, a pokud to bude nezbytné, vytvářet přiměřený a bezpečný rámec financování, který zajišťuje vysílatelům veřejné služby prostředky nezbytné k plnění jejich posláni. Existuje množství zdrojů financování pro udržování a propagaci vysílání veřejné služby, jako: poplatky, subvence z veřejných zdrojů, zisky z reklamy a sponzoringu, prodej audiovizuálních pořadů či práv na jejich uvedení. Tam, kde to bude vhodné, může být financování poskytováno z poplatků za tematické služby nabízené jako doplněk k základní službě.
Úroveň rozhlasových a televizních poplatků či veřejné podpory by měla být projektována v dostatečném předstihu, aby ji vysílatelé veřejné služby mohli zakalkulovat do dlouhodobého plánování.
Ekonomické praktiky
Účastnické státy by se měly snažit zajistit, aby ekonomické praktiky jako koncentrace vlastnictví médií, akvizice exkluzivních práv a kontrola distribučního systému (např. podmíněným přístupem k technice) nepříznivě neovlivnily nezbytný podíl, kterým musí vysílatelé veřejné služby přispívat k pluralismu a právu publika získávat informace.
Nezávislost a odpovědnost
Účastnické státy ručí za nezávislost vysílatelů veřejné služby na politickém a ekonomickém vměšování. Konkrétně - běžný denní provoz a redakční odpovědnost za programové schéma a obsah pořadů musí být zcela v kompetenci samotných vysílatelů.
Nezávislost vysílatelů veřejné služby musí být zaručena vhodnými strukturami, jako jsou pluralitní interní poradní sbory či nezávislé orgány.
Kontrola a odpovědnost vysílatelů veřejné služby, především pokud jde o plnění jejich poslání a užívání jejich zdrojů, musí být garantovány vhodnými prostředky.
Vysílatelé veřejné služby musí být přímo odpovědní veřejnosti. Proto by měli pravidelně publikovat informace o svých aktivitách a rozvíjet takové postupy, které by umožnily divákům a posluchačům komentovat způsob, jakým vysílatelé plní své poslání.
Přenosové prostředky
Je úkolem účastnických států zajistit, aby vysílatelé veřejné služby měli k dispozici adekvátní přenosové prostředky, a v případě retransmise jim umožnit plnění jejich poslání.
Nové komunikační technologie
Účastnické státy by měly mít na paměti, že nové komunikační technologie zahajují pronikavé změny ve vysílání, které od nich vyžadují stanovení jasných principů pro zachování systému vysílání veřejné služby, aby se v tomto novém technologickém kontextu mohlo zdárně rozvíjet.
Účastnické státy by měly vysílatelům veřejné služby doporučit, aby se podíleli na výzkumu v oblasti nových komunikačních technologií v úzké spolupráci s průmyslem a přitom brali v úvahu i zájmy spotřebitele.
Pozornost by měla být věnována zejména rozvoji možností nabízených telekomunikacemi a souvisejících se zavedením digitálního vysílání a nových služeb.
Vysílatelé veřejné služby by měli být schopni využívat nové technologie nezbytné pro naplnění svého poslání.
Účastnické státy, společně s vysílateli veřejné služby, by si měly v pravidelných intervalech na evropské úrovni prověřovat dopad technologických změn na roli vysílání veřejné služby jak na národní, tak nadnárodní úrovni.
Evropská spolupráce a solidarita
Máme-li na paměti možnosti nabízené existujícími evropskými strukturami, účastnické státy by měly napomáhat spolupráci mezi těmi vysílateli veřejné služby, kteří si přejí spolupracovat a tvořit aliance v oblastech jako je výměna pořadů, výroba pořadů, technologický výzkum a vývoj multilaterálních kanálů veřejné služby.
Rada Evropy by měla důkladně sledovat rozvoj multilaterálních veřejných kanálů a studovat problémy, které se v této oblasti mohou objevit.
Poznámka: ministerská konference Rady Evropy.